logo Facebook
I slova jsou činy

České republice se daří zlepšovat veřejné finance, je na případnou krizi připravena lépe než drtivá většina evropských zemí

03. dubna 2019 13:33 / autor: Lukáš Kovanda

Stav veřejných financí ČR se loni dařilo dále konsolidovat. Spíše však díky obecné ekonomické prosperitě než z důvodu úsporných opatření. Nominální výše dluhu vládních institucí loni klesla o 14,5 miliardy korun. Z jen necelých 14 procent se tak podílela na poklesu dluhu vládních institucí v poměru k hrubému domácímu produktu z 34,66 na 32,71 procenta. Ze zbylých zhruba 86 procent přispěl ke snížení uvedeného poměru právě ekonomický růst, vyjádřený růstem hrubého domácího produktu v běžných cenách z úrovně zhruba pěti bilionů korun v roce 2017 na 5,3 bilionu v roce loňském.

Jen obtížně tak lze výraznější zásluhu na snížení dluhu přičítat vládě. Její hlavní zásluha spočívá v tom, že ji makroekonomicky nadmíru příznivé podmínky nezlákaly k realizaci a příslibům ještě znatelně vyšších provozních výdajů státní kasy.

Česká republika tak zůstává jednou ze zemí Evropské unie s vůbec nejnižší úrovní dluhu vládních institucí k hrubému domácímu produktu. Znatelně lépe na tom i loni byly v EU pouze tři země: Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.

Česko je i díky tomu na poměry v EU relativně dobře připraveno na případnou ekonomickou krizi. Pokud by taková krize udeřila, ČR má k dispozici stimulační „munici“ jak právě v oblasti fiskální, tak monetární. Jinými slovy, může si v rámci potenciální stimulace dovolit na evropské poměry „luxus“ relativně citelného navýšení veřejných výdajů v poměru k HDP. A má zároveň kam snižovat úrokové sazby v oblasti měnové politiky, neboť základní úroková sazba, kterou aktuálně nastavuje Česká národní banka, v představuje 1,75 procenta. To je nejvyšší úroveň mezi zeměmi Visegrádské skupiny a pochopitelně také vyšší úroveň, než jakou vykazují sazby v eurozóně. Ty jsou buď v záporu, nebo na nule.

Tato příznivá skutečnost ale samozřejmě nesmí Českou republiku nijak uchlácholit. Z dnešních dat ČSÚ k saldu hospodaření sektoru vládních institucí loni ve čtvrtém čtvrtletí ke patrné, že zejména právě na sklonku roku 2018 se veřejné financi ocitly pod tlakem, jaký nepocítily od roku 2016. To předznamenává, že letošek bude z hlediska veřejných financí poměrně obtížný. O tom ostatně částečně svědčí i letošní únorový a březnový schodek v plnění státního rozpočtu, který signalizuje, že za celý letošní rok vykáže státní rozpočet deficit v řádu několika desítek miliard korun.

 

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom Czech Fund
Tiskovou zprávu Ministerstva financí si můžete prohlédnout ZDE
Tiskovou zprávu Českého statistického úřadu si můžete prohlédnout ZDE