logo Facebook
I slova jsou činy

Další porce OECD knedlíků

05. června 2019 16:30 / autor: Michal Skořepa

OECD ve své nové prognóze pro Česko vedle řady rozumných doporučení opakuje jedno absurdní: český růst je pomalý mimo jiné v důsledku nedostatku pracovní síly, a proto je prý třeba tuto pracovní sílu doplnit pracovníky z ciziny.

Už před časem jsem na těchto stránkách kritizoval organizaci OECD za to, že Česku podstrkuje jakousi knedlíkovou logiku: tvrzení analytiků (a některých dalších komentátorů), že nedostatek pracovní síly je brzdou růstu české ekonomiky, a proto prý je třeba dovážet další pracovníky z ciziny. Toto uvažování má blízko k tvrzení, že pokud člověk končí s jídlem kvůli žaludku plnému knedlíků, je třeba žaludek operativně zvětšit, aby mohl knedlíků sníst ještě víc. Jako by bylo důležité, kolik sní knedlíků, a nikoli zda je nasycen.

OECD nedávno vydala novou prognózu vývoje české ekonomiky. Je tam řada rozumných doporučení, ale bohužel tam zůstala i ta knedlíková logika, která je jaksi koncepčně vadná: samotný růst HDP je přece z pohledu blahobytu dané země zcela nepodstatný. Důležité je, zda obyvatelé dané země mají dostatek práce a zda jsou za ni dostatečně odměňováni. Rychlejší růst postavený na rostoucím počtu přistěhovalců nám větší štěstí nepřinese.

Knedlíková logika je ale chybná i prakticky. Vychází z představy, že pracovníci se chtějí a umějí přesouvat ze země do země podle toho, kde jsou zrovna potřební. Ve skutečnosti mají ale lidé vcelku pochopitelnou tendenci se v dané zemi usazovat a zvát k sobě další příbuzné. Pokud je jich hodně – a české firmy by nyní rády zaměstnaly stovky tisíc dalších lidí – mohou tito nově příchozí lidé začít vytvářet celé čtvrti a ztrácet chuť respektovat místní kulturu a zákony. Němci by nám o „krátké době,“ na kterou pozvali do svých fabrik turecké pracovníky v šedesátých letech, mohli vyprávět.

Ty nejkřiklavější díry na trhu práce samozřejmě lze zalepit několika stovkami cizinců s příslušným vzděláním. Statisícový nedostatek je ale třeba řešit úplně jinak: rázným mzdovým růstem, který uvolní lidi z těch nejméně produktivních míst, a pak také investicemi do automatizace. Obojí se naštěstí už děje.

 

Michal Skořepa

Autor je analytikem České spořitelny a členem představenstva České společnosti ekonomické
Původně vyšlo v E15, publikováno na serveru blog.aktualne.cz
Zveřejněno s laskavým svolením autora