logo Facebook
I slova jsou činy

Audit čerpání EU fondů: možné makro dopady

07. června 2019 16:23 / autor: Michal Skořepa

Tématem číslo 1 v těchto dnech je předběžná verze zprávy z auditu, který Evropská komise provedla ohledně čerpání peněz z fondů EU zejména ve vztahu k firmám spojovaným s českým premiérem Babišem. Kauza může mít i makroekonomické důsledky (ať už se nakonec ukáže, že závěry auditu byly opodstatněné, nebo ne).

Prvním makro aspektem je riziko, že celá kauza vrhne (přinejmenším na jistou dobu, než se věci nějak vysvětlí nebo vyřeší) negativní stín jaksi obecně na vyhlídky české ekonomiky. To by mohlo vést k odlivu části obřích investic vložených do koruny v předchozích letech. Výsledkem by pak bylo třeba i dost významné oslabení koruny (které by dalo ČNB nový prostor pro zvýšení úrokových sazeb).

Koruna v tomto týdnu k euru ve skutečnosti naopak posiluje (od pondělního rána o 20 haléřů, což už není úplně málo). Je toto posilování dáno tím, že oslabující vliv kauzy „Audit“ je převážen posilujícím vlivem kauzy „Powell“, tedy vlivem sílícího názoru trhů, že Fed brzo sníží sazby? (Nižší vyhlídka sazeb v USA by měla vést k přesunu kapitálu z USA jinam, včetně eurozóny i Česka).

Asi stěží. Auditní kauza by měla oslabit korunu, ale už nikoli forint nebo zlotý. Koruna by tedy měla relativně vůči těmto dvěma měnám oslabovat. Ale ona vůči nim nijak zřetelně neoslabuje: od pondělního rána se pohybuje vcelku způsobně uvnitř koridoru vytvořeného oběma zbylými dvěma středoevropskými měnami (viz graf níže). Navíc není úplně jasné, proč by Powellovo vyjádření mělo vést k posílení koruny k euru, když se týká dolaru (takže koruna by měla posílit podobně jako euro, a tedy její kurz k euru by se měnit neměl). Pokud tedy na Powella zase zapomeneme, pak koruna zkrátka na debatu kolem auditu zatím reaguje přesně opačně, než bychom čekali.

01

Koruna, forint a zlotý (hodnota v pondělí 3.6.2019 ráno = 100

Druhým makroekonomickým aspektem inkriminovaného auditu je hrozba pozastavení vyplácení peněz z EU fondů. Evropská komise může o tomto pozastavení rozhodnout na základě svého zjištění (které je součástí oné auditní zprávy), že v Česku špatně fungovaly kontrolní mechanismy.

Pokud by pozastavení bylo trvalé (což je ovšem asi nepravděpodobné), Česko by přišlo až o nízké stovky miliard korun dotací. Pokud by pozastavení bylo jen dočasné, podobně jako např. v letech 2014 a 2018), Česko by v čerpání nabralo zpoždění a mohlo by se snažit toto zpoždění dohnat o to horečnějším čerpáním v pozdějších letech. Tento scénář vysoce nevyrovnaného čerpání už známe, a to zejména z roku 2015. Jakékoli podobné výkyvy v agregátní poptávce jsou makroekonomicky samozřejmě velmi nežádoucí.

 

Michal Skořepa

Autor je analytikem České spořitelny a členem představenstva České společnosti ekonomické
Publikováno na serveru blog.aktualne.cz
Zveřejněno s laskavým svolením autora