logo Facebook
I slova jsou činy

Zlato i ropa dnes, kvůli napětí mezi USA a Íránem, citelně zdražují

06. ledna 2020 16:36 / autor: Lukáš Kovanda

V reakci na zostření napětí mezi Spojenými státy a Íránem dnes citelně zdražují zlato i ropa. Koruna po přechodném oslabení vůči euru své dnešní ztráty v podstatě umazala.

Zlato dnes zdražilo na svoji nejvyšší dolarovou cenu za celé období od dubna 2013, tedy bezmála za sedm let. Jedna jeho unce se aktuálně prodává za více než 1577 dolarů, krátce po dnešním otevření burz ovšem cena zlata přeskočila úroveň 1588 dolarů.

Od počátku letošního roku zdražuje zlato v dolarech o zhruba čtyři procenta. V podobném rozsahu letos zdražuje i vůči koruně. Dnes se cena drahého kovu dostala bezmála na 36 tisíc korun za unci. Jedna unce zlata tak byla jen zhruba o 600 korun levnější, než kolik činí její dějinně nejvyšší korunová cena, jíž dosáhla loni v září. I další drahé kovy, tedy palladium, stříbro a platina, jsou letos poměrně výrazně „v plusu“. Jejich letošní zhodnocení vesměs citelně překonává zhodnocení letos zatím nejvýrazněji posilující měny, nikaragujské córdoby.

Důvodem je obava trhů z dalšího stupňování napětí mezi Spojenými státy a Íránem, v reakci na zabití íránského elitního generála Sulejmáního rukou Američanů z minulého týdne. Zlato a další drahé kovy, ale také třeba japonský jen nebo německé dluhopisy nyní registrují zvýšený zájem investorů, jelikož se jedná o takzvaná bezpečná útočiště pro časy nejistoty a obav.

Kvůli růst napětí mezi USA a Íránem dnes zdražuje také ropa. Růst napětí na Blízkém výhodě může potenciálně vést k výpadku dodávek z regionu, který by způsobil pokles nabídky strategické suroviny na světovém trhu a vzestup její ceny. Investoři nyní této variantě přikládají vyšší pravděpodobnost než před generálovým zabitím. Cena ropy Brent tak dnes poprvé od loňského září překonala cenovou úroveň 70 dolarů za barel. Tu naposledy překonala v důsledku panické situace na trhu, jež nastala bezprostředně po zářijovém útoku na saudskoarabská ropná zařízení, za kterým stál opět Írán.

Nelze vyloučit, že při dalším houstnutí blízkovýchodního napětí cena zlata pokoří historické korunové maximum, ani to, že se cena ropy dostane na úroveň kolem osmdesáti dolarů za barel. Tolik stála naposledy na podzim 2018. Cena pohonných hmot v ČR tehdy byla o 1,50 až dvě koruny vyšší než nyní. Při dalším houstnutí napětí mezi USA a Íránem by pohonné hmoty v ČR zhruba v takovém rozsahu už v dohledné době, nejspíše do konce února, zdražily.

Sulejmáního smrt sice tedy burzovním obchodníkům poněkud „cuchá nervy“, avšak žádný rapidní příval nervozity, či dokonce panické výprodeje nezpůsobuje. Na burzách zatím při zpětném vidění převládá přesvědčení, že ze strany USA nebylo jeho zabití zcela nepředvídaným, naprosto tedy šokujícím tahem, ale vlastně docela logickou odezvou na poslední dobou stupňující se íránské provokace. Mezi ně patří i například zmíněný útok na saúdskoarabská ropná zařízení z poloviny loňského září, který na trhu s ropou přechodně způsobil paniku.

Cena ropy Brent sice stoupá na úroveň zhruba odpovídající té po útoku na saúdskoarabská ropná zařízení, avšak nyní zdaleka nedošlo k tak skokovému zdražení jako v září. To, že je ropa na podobné cenové úrovni jako tehdy, mají totiž na svědomí mnohem spíše škrty v těžbě kartelu OPEC a jeho spojenců a také dílčí smír USA a Číny v celní válce.

Podstatná část trhu vidí situaci tak, že se Írán svými postupně stále závažnějšími provokacemi snažil dostat Spojené státy k jednacímu stolu. Mezinárodní tlak měl Washington a Teherán ideálně dovést ke kompromisu: Amerika zmírní své sankce vůči Íránu, zatímco ten skončí se svými provokacemi. Win-win.

Teherán se ovšem zjevně přepočítal, když vsázel na to, že Trump nebude chtít zejména ve volebním roce napětí stupňovat. S tím ostatně počítaly – a stále svým způsobem počítají – i trhy. Jsou přesvědčeny, že Trump nechce válčit. Nechce podle nich určitě rozjet válku s Íránem, která by dle některých mohla přerůst až ve třetí světovou válku, a nechce ani eskalovat obchodní válku s Čínou. Obé objektivně ohrožuje jeho znovuzvolení. Třeba už jen proto, že oboje může způsobit rozsáhlé burzovní výprodeje, které by připravily o nemalou část bohatství i jeho potenciální voliče.

Teherán tedy kalkuloval s tím, že Trumpa „vyprovokuje“ nejvýše k usednutí za jednací stůl. Nyní je Teherán nepochybně v šoku. Trumpova nevypočitatelnost jej zaskočila podobně jako v minulých letech Peking, v rámci americko-čínské obchodní války.

Tím ale analogie mezi oběma střety pomalu končí. Zatímco totiž obchodní válka s Čínou způsobuje značné ekonomické škody, a to zejména Číně, ale také Spojeným státům a dalším zemím, včetně třeba Německa, houstnoucí napětí mezi Washingtonem a Teheránem zatím tedy nechává trhy poměrně v klidu. Ano, zdražuje ropa a investoři přesunují část svých peněz do tradičních bezpečných útočišť, avšak tato jejich reakce není zatím nikterak silná.

Trhy zatím totiž věří v to, že by americký úder v podobě generálova zabití mohl mít na Teherán spíše odrazující než eskalující efekt. Jinými slovy, Teherán si přes všechna svá nynější silná, ba silácká slova uvědomí, proti jaké vojenské a technologické přesile stojí. Přes všechny úvahy o možné třetí světové válce tak nakonec ustanou dokonce i stupňující se íránské provokace.

To si ovšem žádá umnou diplomacii, která by měla