logo Facebook
I slova jsou činy

Evropa potřebuje vlastní DARPA

17. února 2020 15:10 / autor: Dalia Marin

Nálada v Německu je pochmurná a není to jen kvůli současnému ekonomickému zpomalení. Německé hospodářství, proslavené strojírenským know-how a vysokou kvalitou výrobků, čelí nebezpečí, že začne zaostávat za světem, který se stále více zaměřuje na software a data. Nedávná zpráva, podle kterých překonala hodnota americké technologické společnosti Apple celý burzovní index DAX, do nějž se započítávají ceny akcií 30 nejvýznamnějších německých společností, nepochybně obavy mezi businessmany a politiky nerozptýlila. Pokud se německé firmy rychle nepřizpůsobí, některé nepřežijí.

Nové digitální technologie, jako Internet věcí nebo umělá inteligence, mohou hluboce narušit jejich tradiční business modely – především v autoprůmyslu, strojírenství nebo chemickém průmyslu. Problém navíc prohlubuje stále silnější konkurence čínských firem, jejichž výroba vytrvale šplhá nahoru žebříčkem přidané hodnoty.

Příkladem může být vývoj samořízených aut, při němž budou muset němečtí výrobci jako Volkswagen spolupracovat s evropskými softwarovými společnostmi. V této chvíli však Volkswagen pracuje s Googlem a čínskými partnery, jelikož Německo softwarový průmysl v podstatě nemá. Auta budoucnosti přitom budou super-propojenými superpočítači na kolečkách. Pokud se Německo a Evropa dostatečně rychle nepřizpůsobí, Volkswagen a ostatní německé výrobce aut čeká stejný osud, jako Nokii, která ztratila svou pozici dominantního výrobce telefonů, na které ji nahradil právě Apple.

Stručně řečeno, Německo potřebuje průmyslový přerod podobný tomu, který zažilo ke konci 19. století, kdy se zrodily společnosti jako Daimler, Bayer, BASF, nebo Allianz. To bude možné pouze pokud stát nabídne německým firmám technologickou podporu. Modelem by Evropě a Německu měla být americká vládní Agentrua pro pokročilé výzkumné projekty v obraně (Defense Advanced Research Projects Agency – DARPA), která za sebou má dekády úspěchů na poli high-tech inovací.

Jak poukázala ekonomka Mariana Mazzucato, DARPA a další americké vládní agentury sehrály důležitou roli při vývoji technologií jako Internet, GPS navigace, dotykové displeje, nebo rozeznávání řeči u Applem vyráběné Siri a Amazonem vyráběné Alexy. Všechny tyto projekty uspěly za pomoci státu. Američtí technologičtí giganti by tu bez nich dnes nebyli.

DARPA inovace také kupuje. Příkladem může být společnost na vývoj robotů Boston Dynamics – ta se odloupla od Massachusettsého technologického institutu (MIT), následně ji koupil Google a nyní ji vlastní japonská SoftBank Group – která v roce 2013 vyhrála tendr DARPA Robotics Challenge. Podle smlouvy firma dodá několik různých typů autonomních humanoidních robotů Atlas, kteří mohou být využiti v případě přírodní pohromy.

Vláda USA tedy hraje ve směřování inovací důležitou roli. Čína, Izrael a Jižní Korea disponují podobnými ekosystémy státem vedené podpory výzkumu a stejně jako v USA se zaměřují na uplatnění v armádě a ve výzvědných službách. To také částečně vysvětluje, proč se i tyto země staly světovými lídry v oblasti digitálních inovací.

Nedávná studie ekonomik OECD, kterou vytvořil Enricko Moretti z Kalifornské univerzity v Berkeley spolu s Claudií Steinwenderovou a Johnem Van Reenenem z MIT, tuto domněnku potvrzuje. Autoři v ní posuzují dopad, který státní výdaje na výzkum v obraně mají na soukromé společnosti, na jejich vlastní výzkum a s ním spojený růst produktivity. Zatímco navýšení veřejných investic je ve většině sektorů doprovázeno snížením investic ze soukromých kapes, v tomto případě je podle studie opak pravdou a soukromé investice do výzkumu technologií se naopak zvyšují. Konkrétně přináší 10% navýšení veřejných zdrojů nárůst o 4,3 % ve výzkumu soukromém. Závěrem studie tak je, že nedostatek soukromých investic do výzkumu a vývoje, který v některých ze zemí OECD vidíme, je spojen s nedostatkem vojenského výzkumu.

Tento závěr jasně naznačuje, že aby Evropa udržela krok se stále sílící technologickou konkurencí ve světě, bude potřebovat vlastní výzkumnou agenturu s rozpočtem podobným tomu, jaký má k dispozici DARPA. Německá vláda by měla takovou organizaci založit. Podpořila by tím zároveň své snahy o sebevědomější přístup k obranné a zahraniční politice. Náklady na vedení agentury jako je DARPA by navíc umožnily Německu i dalším Evropským zemím snáze dosáhnout svých závazků k NATO. Podle těch, jak neustále připomíná americký prezident Donald Trump, totiž mají výdaje na obranu dosahovat 2 % HDP.

Německo a ostatní evropské země potřebují přestavět své ekonomiky tak, aby odrážely požadavky 21. století. Založení agentury jako je DARPA by bylo významným krokem kupředu.

 

Dalia Marin

Autorka vyučuje ekonomii na Univerzitě v Mnichově
Z angličtiny přeložil Vojta Berka
Copyright: Project Syndicate, 2017, www.project-syndicate.org