logo Facebook
I slova jsou činy

Karanténa připraví o příjem asi 412 tisíc lidí, pětina může být brzy v exekuci

24. března 2020 18:38 / autor: Jiří Skuhrovec

Každá pátá rodina nemá finanční rezervu ani na měsíc. Před půl rokem šlo o suchou statistiku České bankovní asociace. Pokud však těmto lidem kvůli karanténě vypadne příjem, brzy jim hrozí exekuce. Hospodští a číšníci, majitelé malých obchodů, umělci,taxikáři, živnostníci všeho druhu a dělníci v omezovaných provozech … těm všem vysychají příjmy a nemusí dlouho vystačit. Pojďme si udělat velmi hrubý odhad, kolik takových je.

(Komentář byl původně publikován 17.3.2020)

01 zásoby

zdroj: Česká bankovní asociace - finanční gramotnost čechů 2019

Kolik lidí kvůli karanténě nemůže pracovat?

Vyjdeme li z dat ČSÚ, velkoobchod a maloobchod u nás živí 615 tisíc lidí, z toho 124 tisíc živnostníků. Předpokládejme, že většina zaměstnavatelů, řekněme třeba 80 %, bude navzdory zavřeným obchodům svým zaměstnancům dále platit. Mezi živnostníky - tedy mezi majiteli menších obchodů a pracovníky "na IČO" si příjem udrží méně - řádově 50 %. Ostatní buď jednoduše museli zavřít svůj vlastní obchod, nebo majitel obchodu odmítne jejich dodavatelské služby (riziko toho, pracovat "na IČO” bez zaměstnaneckých jistot). Celkem tak vypadne příjem zhruba 60 tisícům živnostníků a 100 tisícům zaměstnanců, což představuje čtvrtinu lidí pracujících v obchodě.

Stejně konzervativním předpokladem dojdeme k 20 tisícům živnostníků v ubytování a pohostinství, 30 tisícům zaměstnanců téhož sektoru a dalším 27 tisícům pracovníků v kultuře. V jiných odvětvích čekáme výpadky méně časté, nebo žádné - s výjimkou 50 % živnostníků ve finančních službách (kdo by si dnes zval domů finančního poradce?). Na úplný výpočet z dat ČSÚ se podívejte zde.

Podtrženo sečteno, příjem vypadne odhadem 412 tisícům pracujících, a tedy i jejich rodinám. Vezmeme-li, že má každý pátý finanční rezervu pouze na jeden měsíc, pak je 82 tisíc lidí na hranici exekuce v dubnu, další desítky tisíc přibydou ještě před létem (bude-li karanténa pokračovat). Skutečné číslo navíc může být i citelně vyšší, protože lidé bez finančních rezerv častěji pracují právě v nejvíce postižených odvětvích. Velmi citelně by problém narostl se zavíráním fabrik a výroben, se kterým zatím z opatrnosti nepočítáme.

Nejen domácnosti totiž zůstanou na suchu. Problémy ve velkých firmách - např. ohlášené omezení výroby ve Škodovce či propouštění ČSA ovlivní řetětzově stovky napojených firem. Ty mohou (stejně jako domácnosti) mít finanční rezervy jen na několik málo měsíců a už před jejich vyschnutím budou zaměstnance tlačit do neplaceného volna, kurzarbeitu a podobně. Všechna opatření však smeřují ke snížení příjmů domácností.

Štěstí v neštěstí mohou mít rodiče, kteří zůstali doma s dětmi a díky ošetřovacímu volnu dostanou uhrazeno alespoň 60 % mzdy (změní-li poslanci zákon). Ani to je však nemusí od dluhové pasti uchránit, pokud oněch 60 % nepokryje ani nájem, léky a jídlo. V ČR je např. podle ČSÚ aktuálně okolo 166 tisíc neúplných rodin s průměrnými přijmy kolem 10 tisíc měsíčně (typicky matky samoživitelky), u kterých i výpadek 40 % mzdy je existenčním ohrožením.

Co s ekonomickými důsledky koronaviru?

Zavedená opatření budou pravděpodobně mít na střednědobý ekonomický vývoj devastující účinek, který se s každým týdnem v karanténě prohlubuje. Do tří měsíců může být počet domácností bez finančních prostředků troj až pětinásobný. V prvé řadě bude stále více domácnostem docházet finanční rezerva (podle citovaného indexu má polovina lidí finanční zásobu nejvýše na tři měsíce), krom toho stále více zaměstnavatelů nezvládne vyplácet mzdy při výpadku příjmů.

Pokud vláda nechce skončit tím, že její opatření proti koronaviru dovede statisíce lidí do dluhové pasti, nezbývá jí než cíleně a především významně podpořit tisíce domácností a malých a středních firem. Ignorování přicházejícího problému se může časem ukázat jako velmi drahé; hromadný pád desítek tisíc rodin do exekucí se všemi ekonomickými a společenskými problémy (odchod z formálního trhu práce, žádné veřejné pojištění, větší pravděpodobnost rozpadu manželství, dopad na děti atd.) si žádná společnost nemůže dovolit.

Cíl nutných opatření bude udržet lidi v zaměstnání a zabránit firmám utlumovat činnost, například formou pobídek a daňových slev, sdílených pracovních míst, kurzarbeitu, případně bezúročných půjček.

Epidemie, nebo dluhová past?

Opatření zaváděná vládou nejspíše zachrání desetitisíce lidí. Jejich odvrácenou stránkou je, že násobně více jich ekonomicky ohrozí - neboť je pošle do dluhové pasti. Že nejde poměřovat lidský život proti ekonomické škodě? Vláda to chtě nechtě dělat musí. Pokud by zastavení epidemie vedlo k skokovému nárůstu exekucí nebo počtu lidí bez domova, jednalo by se o velmi pochybné vítězství. Každé opatření je proto potřeba měřit dvakrát.

Za připomínky díky spoluautoru Michalu Šoltésovi.

 

Jiří Skuhrovec

Ekonom společnosti Datlab
Původně publikováno na blog.aktualne.cz
Zveřejněno s laskavým svolením autora