logo Facebook
I slova jsou činy

Česku stále více hrozí, že nebude mít pro rok 2021 včas schválený rozpočet a bude muset hospodařit v provizoriu

16. prosince 2020 14:17 / autor: Lukáš Kovanda

Vláda ani dnes ve Sněmovně nespěje k získání podpory pro návrh státního rozpočtu na příští rok. Opoziční strany mimo jiné kritizují, že rozpočet, který počítá se schodkem 320 miliard korun, nezahrnuje dopady daňového balíčku, který Senát ve čtvrtek s úpravami vrátil do dolní komory.

Česku tak stále akutněji hrozí v roce 2021 takzvané rozpočtové provizorium. Stávající návrh státního rozpočtu pro příští rok totiž stále nemá ve Sněmovně zajištěný dostatečný počet hlasů. Komunisté svůj souhlas podmiňují desetimiliardovým škrtem v chystaným armádních zakázkách. Právě oni zdvihají možnost provizoria stále častěji. O provizoriu ovšem hovoří také opozice. A to zejména v kontextu nutnosti stávající návrh rozpočtu přepracovat. Časově omezené provizorium, trvající třeba jeden měsíc, je podle opozice, či alespoň její části, pořád menším zlem než katastrofálně špatný rozpočet, který vláda pro příští rok připravila.

Návrh rozpočtu nezahrnuje dvě zcela zásadní věci: druhou vlnu pandemie koronaviru a v listopadu schválený daňový balíček. To jsou tak závažné věci, že by k přepracování opravdu vést měly. Přepracování ovšem znamená razantní navýšení schodku plánovaného pro příští rok. Česká národní banka počítá ve své aktuální prognóze s letošním propadem ekonomiky o 7,2 procenta, zatímco návrh rozpočtu staví na předpokladu poklesu pouze o 6,6 procenta. V příštím roce centrální banka vyhlíží růst pouze 1,7 procenta, kdežto návrh rozpočtu staví na předpokladu, že ekonomika přidá 3,9 procenta. Přitom při prosazení daňového balíčku v podobě, jak jej schválila Sněmovna, by se schodek rozpočtu navýšil z navrhovaného údaje 320 miliard korun na 410 miliard. Dalších 40 miliard manka by přitom způsobil právě popsaný horší než předpokládaný ekonomický vývoj. To znamená, že vláda by realisticky měla navrhovat schodek nikoli 320, ale 450 miliard korun. Pokud tedy počítá s tím, že daňový balíček projde v podobě schválené Sněmovnou.

Na rozpočtové provizorium by došlo tehdy, pokud vláda nynější rozpočet neprosadí. A pokud jej bude muset přepracovat. V takovém případě by se výdaje státu řídily podle rozpočtu minulého roku. Konkrétně by se každý měsíc uvolnila jedna dvanáctina loňských výdajů. To se týká i výdajů na mzdy a důchody. Většina výdajů by tak byla provozního rázu, stát by v provizoriu investoval jen minimálně. Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kde jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky důležitější než jindy, neboť soukromé investice firem a podniků jsou kvůli koronavirové nejistotě ochromené. Navíc v době, kde je kvůli konci programového období EU nutné evropské peníze čerpat rychleji.

V režimu rozpočtového provizoria Česko fungovala v letech 1999 a 2000, za vlády premiéra Miloše Zemana. Tehdy ovšem provizorium nenarušovalo právě třeba čerpání evropských peněz, neboť Česko ještě nebylo členem EU.

Právě Zeman, coby prezident, nyní však alespoň ještě zváží, zda bude zmíněný daňový balíček vetovat. Po včerejší schůzce s ním a premiérem Andrejem Babišem to řekla ministryně financí Alena Schillerová. Zeman podle ní ocenil, že Senát upravil navrhované zvýšení daňové slevy na poplatníka.
Pokud upravený návrh schválí i poslanci a podepíše ho prezident Zeman, nahradí superhrubou mzdu dvě sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Horní komora také souhlasila se zvýšením daňové slevy na poplatníka z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 Kč v příštím roce. S jakou mzdou by mohl počítat zaměstnanec s příjmem 30 tisíc korun, zachycuje tabulka níže.

Kovy

 

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom Trinity Bank, člen Národní ekonomické rady vlády