logo Facebook
I slova jsou činy

Rychlost kumulace kapitálu

21. prosince 2020 16:42 / autor: Daniel Gladiš

Každý způsob výběru akcií s sebou přináší riziko chyb. Tomu se nevyhnou ani investiční legendy. Není se toho ale třeba bát. Každá chyba se může zdát zdrojem ponaučení. Existuje celá řada základních investičních chyb. Když si ve Vltava Fund vyhodnocujeme zpětně naše investiční rozhodnutí, docházíme k názoru, že občas se nevyhneme dvěma z nich. Ta první se nazývá hodnotová past. Nastává v situaci, kdy se rozhodneme pro nákup společnosti spíše průměrné kvality, jejíž akcie se nám jeví jako velmi levné. Mezi cenou a hodnotou tedy leží tučný bezpečnostní polštář.

S postupem času se však začne ukazovat, že hodnota společnosti je nižší, než jsme si mysleli a v některých případech dokonce i klesá. Současně s tím klesá i cena akcie a ta se stále jeví jako atraktivní ve srovnání s nižším odhadem hodnoty. Nakonec nezbude než tento začarovaný kruh přetnout, přiznat chybu a akcii prodat. Za posledních dvanáct let jsme ve fondu nakoupili přibližně 80 různých akcií. Prodělali jsme na šesti z nich a ve všech případech šlo o hodnotovou past. Stává se to tedy poměrně zřídka a ztráty nemusí být moc velké, protože původní bezpečnostní polštář vytváří určitou ochranu, ale i tak by bylo lepší tyto akcie nekoupit.

Druhou chybou občas bývá, že prodáme velice dobré akcie příliš brzy. Toto mě osobně mrzí mnohem více, než když se ocitneme v hodnotové pasti. Jsou to situace, kdy držíme akcie velice dobrých společností, které jsme nakoupili v době, kdy o ně trh nejevil zájem, neviděl v nich velký potenciál a byly ze zpětného pohledu neuvěřitelně levné. Konkrétně šlo například o akcie Lockheed Martin, Apple, Microsoft, Humana či Home Depot. Naše původní nízká nákupní cena působila v našich myšlenkách jako kotva a když se potom ceny těchto akcií ocitly výše ne o desítky, ale o stovky procent, zdály se nám již drahé. Kdybychom si při pohledu na ně udrželi ve vlastním uvažování trochu více velkorysosti, mohli jsme na nich vydělat mnohem více. Tato chyba je mnohem bolestnější než hodnotová past.

Když bych to měl shrnout, tak snaha vyvarovat se těmto chybám nás postupně vede k tomu klást větší důraz na kvalitu společnosti. To by mělo výrazně snížit riziko toho, že uvízneme znovu v hodnotové pasti. Horší je to s tou druhou chybou. Věci se vždy jeví jako jasné ze zpětného pohledu, ale v okamžiku kdy se investor o něčem rozhoduje, má pouze informace dostupné v tom konkrétním okamžiku a budoucnost nezná. Existuje velmi tenká linie mezi určitou velkorysostí v ocenění akcií a potřebnou opatrností. I v případě kvalitních, lety ověřených a rostoucích firem. Na cenách totiž vždy záleží. Popularita některých akcií se může zdát občas svůdná a je proto dobré mít na paměti, že pokud akcie, do které investoři vkládají příliš mnoho optimizmu, zklame, může klidně spadnout třeba na polovinu a stále ještě být drahá.

Pokud je investiční horizont investora dostatečně dlouhý (měl by začínat na pěti letech, protože při krátkém období 2-3 let se ještě o investování nedá mluvit), hlavní roli hraje kvalita společnosti a její schopnost dlouhodobě zvyšovat svou hodnotu a to umožňuje určitou velkorysost při pohledu na její ocenění. Důležité však je, aby hodnota v čase opravdu stoupala a aby nedocházelo k jejímu úniku špatnými kroky managementu. Špatná dlouhodobá alokace aktiv na úrovni firmy může zcela znehodnotit proces tvorby hodnoty a je to bohužel i poměrně častá záležitost. Z tohoto důvodu se například spíše vyhýbáme investicím do velkých farma firem. Dosahují sice společně na první pohled atraktivních výnosů kapitálu, jejich historie je však protkána předraženými akvizicemi a rozporuplnými fúzemi, při kterých zpravidla dochází k citelné destrukci hodnoty.

Naproti tomu dáváme předost akciím typu Berkshire Hathaway, Markel, Constellation Software či Alimentation-Couche Tard, které sice nemají závratně vysoké výnosy kapitálu, mají však příkladnou alokaci aktiv a ta při dlouhodobém složeném úrokování dělá doslova zázraky. Ideální společnosti nejsou jen ty, kde je výrazný vliv lidského faktoru a které kombinují trvale hodnotná vysoká nehmotná aktiva s relativně malými požadavky na investice do hmotných aktiv, ale ještě lépe ty, které dosahují vysokých výnosů kapitálu a současně mají možnost tento vydělaný kapitál dlouhodobě a opakovaně reinvestovat se srovnatelně vysokými výnosy, aniž by současně docházelo k nežádoucím ztrátám hodnoty. Takové společnosti jsou poměrně vzácné, a pokud se nějakou podaří najít, je dobré se jí držet. Investujte opatrně!

 

Daniel Gladiš

Autor je zakladatelem a hlavním portfoliomanažerem Vltava Fund
Původně zveřejněno na facebooku Vltava Fund
Publikováno s laskavým svolením autora